9.2.2018

Tábor 2017

Upravit
Pozvánka-Tábor2017_no1

.

.

.


.

Táborový deník

.

.

Neděle 9.7.2017 První den – Útěk do země Anthropos

FOTOGALERIE DEN 1

..

Slovy klasika, cesta na uhlí probíhala dobře, aneb když se po cestě dvakrát přehřeje autobusu motor, přehřeje se i pan řidič. Tímto děkujeme Kozák tour za zpestření dopravy na tábor. Není nad to, když se řidič s GPS ptá vedoucích na cestu. Naštěstí do Sloupu jezdíme 15 let, takže nás nic hned nerozhodí a cestu známe skoro zpaměti.

Nicméně, zodpovíme hádanku, kterou asi rodiče mají k zapečetěným obálkám, které děti dostaly při odjezdu na krk. Byl to medailónek, který měl i hrdina našeho táborového příběhu John Wilson. Po příjezdu do Sloupu táborníci vyslechli pohnutý Johnův příběh. Chudý hoch, z londýnské čtvrti chudých v Pendeltonu, kterému večer zemřela poslední příbuzná a teď se o něj zajímají ze sirotčince a zároveň nebezpečný muž Nicolas Slapfoot. Stejně jako John musejí utíkat před ředitelem sirotčince, který jej chce zajmout. A tak i naši táborníci utíkali směr tábor, po cestě je ředitelovi náhončí zajímali a transportovali v pojízdném vězení. Ti co unikli pak děti v srdnatém boji osvobodili své druhy z vězení a zahájili osídlení tábořiště. K večeru jsme zahráli vypečené hry, které utužily vztahy, důvěru a pomohly se seznámit nové táborníky s členy našeho oddílu.

Vrcholem pak byl první oheň u teepee a cesta Johna Wilsona z dimenze našeho světa do světa země Anthropos plné roztodivných stvoření, víl, duchů, skřetů a trpaslíků. Zvláště projití dveřmi stojícími v lese jen tak do Anthroposu byl zážitek.

Mimořádná událost na konec: vedení tábora družiny instruovalo o hlídkách v noci. Je třeba střežit duše i majetek,  stejně tak i vlajku a naší royalovou zástavu. A co se nestalo, hned první noc v 1:36 hod. hlídka spustila poplach. Tři osoby se pokusili o napadení tábora. Milí rodičové, neděste se, jen bývalí členové royalu přijeli přepadnout tábor. Velkou pochvalu má Matěj E. a Mareček K., kteří se nezalekli a nejen vzbudili do pohotovosti tábor, ale srdnatě se útočníky vypořádali.

.

Pondělí 10. 7. 2017 Druhý den – Setkání s Vládcem Běsem a slavnostní hostina krále matmonů Bjorna

FOTOGALERIE DEN 2

.

Kdo chce vařit, musí i topit. A tak se družiny vydaly do lesa na dříví. Metodou samosběru se podařilo vytvořit čtyři krásné a úhledné hromady převážně spalitelného dřeva 🙂 Po skvělém obědě sestávajícího se z karbanátků a brambůrek, které před tím dopoledne táborníci ve skvělém týmovém čase 3,26 minut oškrábali, následoval polední klid. A to doslova, nikdo netušil, jak velká série bouřek je již nachystána za Brnem. A tak vedení v poklidu chystalo slavnostní tabuli u rybníka a družiny postupně jedna po druhé shlédli setkání Johna Wilsona s Vládcem Běsem. Místo na Vlčí skále bylo přímo ikonické a to až na to, že se nepodařilo úplně schovat zapůjčené kombo, takže  podmanivý ďábelský hlas, který Johna pokoušel z hloubi skal nebyl až tak nadpřirozený. Od Vlčí skály pak následoval orienťák s klasikou jako jsou mapa, buzola a GPS. Terén byl opravdu těžký a neschůdný se s spoustou super úkolů. Skvělý byl i konec závodu, neboť přicházející bouře s hromy blesky a obřími kapkami sice táborníky v lese mírně lízla, ale to hlavní co přišlo, se přihnalo, když děti byly v bezpečí v táboře. Opravdu, chvála Bohu za to!

Večer pak byl ve znamení setkání rodů Matmonů krále Bjorna a královny Bjornmily. Rody táborníků předstoupily před královský pár a přinesly dary, které odpoledne při své dobrodružné cestě získaly, čarovné kvítí a srdce pro královnu a vodu živou pro krále. Následně proběhl soud s Johnem – Strážcem meče. Ukázalo se totiž, že se Strážce zapletl s vládcem temnoty a tak bylo rozhodnuto, že bude popraven. Naštěstí na poslední chvíli zasáhl čaroděj Mab a odhalil spiknutí jak proti králi, tak Strážci meče. Večer pak byl zakončen hostinou mimořádně dobrých a vypečených koláčů pana Sehnala.

.

Úterý 11.7. 2017 Třetí den – Dávná proroctví se luští jen šifrovací tabulkou, ale jak ji použít?

FOTOGALERIE DEN 3

.

Noční deště, které se protáhly až do 7:40 sice trochu protáhly čas pro budíček, nicméně znovu naplnili zcela vyschlé koryto říčky Punkvy, která teče za táborem. Na cachtání však byl čas až po obědě. Dopoledně se vojsko krále Bjorna muselo cvičit v umění meče. Neboť síla skřetích armád povážlivě začala růst spolu s tím, jak moc Tajemství nepravosti začala stoupat. Zde je táborníky nutno pochválit; za rok se v ovládání mečů zlepšili. A to tak, že mohli odpoledne vyrazit do západních hvozdů protkaných šesti cestami a získat proroctví, která objasní věci, které se v nejbližší době stanou. Menším problémem pak byly jednak skupinky služebníků pána temnot, které škodily se svými meči, a pak skutečnost, že proroctví byly zapsány pomocí šifrovacích tabulek. Dekódování pak zabralo opravdu hodně času. Není se co divit, že pak večer byl velmi odpočinkový s deskovými hrami a dobrou zábavou. Ta byla potřeba, noc byla plná hvězd a proto byly také nižší teploty. Oproti 17°C v noci tak bylo konečně příjemných 11°C.

.

Středa 12. 7.  Čtvrtý den: dopoledne velký turnaj, odpoledne na vlastní pěst v Nickově doupěti a noční závod na konec

Středa den 4

.

Dopoledne jsme načali turnaj v Lagori a Ringu. Sporty se pěkně rozjely a jsou očekávány velmi těsné výsledky. Letos jsou družiny velmi vyrovnané. K obědu si družiny vařily ve svých kuchyních rizoto a připravily švýcarský banánek pečený na uhlících. Odpoledne jsme dle táborovky podnikli výpravu za odhalením doupěte hlavního zloducha příběhu. Vedení se pro tuto příležitost dost vyřádilo na maskách, asi se chce permanentně vracet do dětství 🙂 Co bylo mimořádně skvělé bylo, že při návratu z vrchu nad rybníkem vedoucí družin unesli pár dětí a vylepšili návrat o přeměnu zajatců v zombie. Vedení na to reagovalo krátkou hrou uvař zázračný lektvar. Družiny dostaly 15 minut na uvaření lektvaru z těchto ingrediencí: ptačí pírko, mravenec, třezalka, kopřiva a pár dalších drobností. Naši royalisti jsou neobyčejně schopní, do 15 minut byl lektvar v RR kuchyních hotov!

.

Večer tábor, či spíše v noci – 23:30 hod. čekal hvězdicový běh. Družiny byly vzbuzeny a musely rychle nastoupit a najít kameny prosby. Ač celková délka trasy byla 3,5 km již v 0:40 všichni zase spali. Každý si vyzkoušel pohyb v noci v terénu a plnění úkolů pod stresem, co více, když jsme na RR táboře.

.

Čtvrtek 13.7. Pátý den Workshopy a po letech zase na táboře průchod pralesem

Čtvrtek – den 5

.

První škrábání brambor a nastavení času pro oškrábání všeho na oběd dopadlo 5:29. Jsme zvědavi, zda bude příště čas překonán. Dopoledne pak proběhly workshopy a bylo fakt překvapivé, že takové lichožrouty z ponožek s chutí vytvářeli i pánové ve věku 16 – 19 let 🙂

.

Odpoledne jsme podnikli souboj s hrou, kterou jsme naposledy hráli před 8 lety. Postupně v družině členové ztrácejí hlas, zrak, končetiny a boty aby po 3 hodinách utrpení došli do cíle. Chybou nepochopení pravidel některých vedoucích však hra nebyla tak drsná jako minule, i tak se povedla. No posuďte začátek: pro přepravu přes 15 metrů řeky bylo potřeba vydražit materiál. Taková deska začala na 50 dřepech a skončila na krásných 1208 dřepech. A to těch kousků bylo třináct. Umíte si představit, jak se dřepovalo a klikovalo 🙂

.

Večer jsme pak měli dokonalou zábavu v podobě Riskuj vedených Terkou a Jáhlem. Pak následoval večer u ohně a modlitby za starostu a vedení městyse tak, jak nás k modlitbám za v moci postavené vede Bible.

.

Pátek 14.7. Šestý den Táborák

Pátek – den 6

.

Dopoledne jsme dohrávali sporty a až na dva zápasy dohráli první část táborového mezidružinového turnaje. Družiny netušily, že v tu dobu byla část vedení v terénu a připravovala outdoorovou hru na neděli a pondělí, ale o tom se dozvíte v pondělí. Odpoledne se družiny připravily na táborák aby pak celý večer provázeli skvělí sourozenci Florykovi. Dřevo na táborák jsme připravovali s malými kluky a byl to pro ně vskutku zážitek. Kácení stromu, jeho přinesení a zpracování motorovou pilou a pak stavba vlastního táborového ohně. Mohli si jej pod vedením vedoucích natěžit, připravit a postavit, no kde jinde budou mít takové zážitky, no ne?

.

Sobota 15.7. Sedmý den Boj se skřetí armádou u jezera Nachash a architektonická soutěž krále Björna

Sobota – den 7

.

Družiny (rody Matmonů) se ráno dozvěděly, že skřetí armáda se snaží překazit úsilí o pomoc strážci meče. A tak vyrazili do lesů k závoře, aby se opevnili a připravili na zákeřný skřetí útok. Dostali na to dvě hodiny a tak se mohla strhnout pravá mlata, která skončila těsně před obědem. Zahráli jsme si náramně, táborníci letos přišli s novou nečekanou fintou, koulemi útočili z korun stromů, to bylo vskutku impozantní. Jedinou kaňkou bylo, že pro velký úspěch byla bitva zopakována. Bilance: dva naštípnuté prsty, jedna maxi boule na hlavě a dvě dlahy v nemocnici na vrch, nicméně, royalista rychle srůstá a za několik dnů bylo po této pohromě … Poučení pro příště, v nejlepším přestat i když děti žadoní a žadoní, vedoucí musí být neoblomný.

.

Večer pak král Björn pod dojmem přítomnosti skřetí armády rozhodl o vybudování opevnění ostrova Geburah. Zadal soutěž ve vytvoření modelu hradu u kterého byla testována pevnost hradeb před dobývacím strojem zemětřesením a ohněm. Družiny jako mnohokráte prokázaly neuvěřitelnou kreativitu a um, takže následně královská komise měla velmi těžkou roli rozhodnout, který z modelů soutěž vyhrál.

.

Neděle 16.7.  Osmý den – Bohoslužba našemu Tvůrci a pánu Ježíši Kristu

Neděle – den 8

.

Jako správní křesťani i my jsme se ráno sešli k společné bohoslužbě. Letos nás poctila návštěvou Lucy von Redding z Kalifornie. Její služba včetně kázání byla mimořádně inspirativní plná moci a lásky přímo od Boha. Kdo se jednou setká s Bohem, je změněn na celý pozemský život.

.

Odpoledne jsme pak zahráli jednu z našich nejoblíbenějších her a to Boj o vlajky, který již hráli naši předchůdci, čeští skauti před 90 lety 🙂 Vydali jsme se na vrchol kopce nad námi a na šesticestí jsme sehráli boj plný skrývání, hledání. Akci za akcí plné zvratů a koalic a krátkodobých spojenectví. Všichni jsme si bojovku užili a vrátili se do tábora až v podvečer kolem 18:30.

.

Večer jsme pak zahráli hru nakrm svého krále, tedy soutěžní vaření na hodinu s tím, že nejdříve se na tržišti vyhandlovaly suroviny a pak se z nich připravil hlavní chod a dezert. Naši royalisti neznají meze své fantazie. Je neuvěřitelné co se dá za tak krátkou dobu za krmi připravit 🙂

.

Pondělí 17. 7. Devátý den Výsadek na nepřátelském území

Fotogalerie_den 9

.

V 0:10 začala letos netradiční akce s výsadkem daleko za hranice tábora. V chladné noci dostali velitelé výsadků seznam svých členů nad 13 let a 20 minut na zabalení všeho co bylo na seznamu. Poté byli naloženi se zavázanýma očima do aut a vysazeni 15 km vzdušnou čarou od tábora v neznámém terénu. Zpět měli 18 hodin na návrat, přičemž plnili rozličné úkoly. Cesta byla náročná a tak nakonec ušli cca 35 km s batohy a vybavením. Není se co divit, že pak plánovaná bitva s malým táborem moc nedopadla, neboť byli všichni znaveni. Malí vstávali v krásných 8:30 hod. nicméně i tak měli náročný program. Vyrazili směr jeskyně ve Sloupu a pak přes krasové zajímavosti (např. závrty v okolí) směrem na Holštejn. Naťapkali celkem 17 km, taky docela dost, ale bez batohů.

.
Úterý 18. 7. Desátý den Volný den se sportem

Fotogalerie den 10

.

Ráno se vstávalo později a pak následně se dohrály chybějící zápasy z lagori a ringo. Odpoledne jsme pak zařadili kreativní workshopy. Krom toho jsme vytáhli nové CO2 vzduchovky a stříleli z luků. Zvláště střelba byla přijata s velkým nadšení, neboť zbraně vybavené natahovacím závěrem jako u pušky, zásobník na 8 střel a kolimátor pro přesnou střelbu, to bylo opravdu něco. Již se nestřílelo, kdo se trefí do veverky, ale kdo bude mít nástřel sedm, osm nebo devět natož kdo se trefí do desítky.

.

Večer jsme pak měli malý oheň u típí a pak slovo pro malé a velké o duchovním světě a tom jak zlo nás může ovlivnit, ale zároveň jak Ježíš je vítězem nad smrtí, strachem a všemi obavami, jak uzdravuje, zachraňuje a osvobozuje od pout temnoty.

.
Středa 19. 7. Jedenáctý den Lov skřetů a Olympiáda

Fotogalerie den 11

.

Skřeti jsou již tak plni síly, že se odvážili nejen se střetnout s našimi armádami, ale pronikají i naše území. Proto jsme rozhodli o odlov těch nejnebezpečnějších. V oblasti nad Vlčí skálou a okolí jsme tedy zahráli tradiční lov zvaný celá léta jako lov na Jaguára nebo jak popsal poprvé Zapletal ve své knize na Medvěda. Lov se vydařil, jen nás trochu rušila těžba, která v okolních lesích intenzivně probíhá. Naštěstí byla od nás docela daleko.

.

Odpoledne jsme se pro potěšení a slávu před králem Björnem a královnou Björnmilou zúčastnili Matmonských olympijských her. Protože letos bylo dost teplo, zařadili jsme hlavně vodní hry. Zvláště finální stříkačky byly hodně o odhadu a nervech. Každý si mohl užít svou oblíbenou disciplínu.

.

Večer jsme pak opékali buřtíky našeho dvorního dodavatele, řezníka a uzenáře Jirky Sehnala. Jemu buď díky za skvělé potraviny a pro tyto účely super uzeniny.

.
Čtvrtek – pátek 20. – 21. 7. Velká hra Tentokrát Boj s Efelským séměm

Fotogalerie den 12

.

Po poledni dostaly družiny seznamy na cestu a vyrazily vybudovat si pevnosti v minimální vzdálenosti 500 metrů od tábora. Jedním z upozornění bylo, že budou v noci bouřky a je třeba si pevnost vybudovat tak, aby nezapršelo na táborníky. V podstatě až na modré a částečně červené se povedlo. Modří v 2:25 ráno přišli celí mokří. Nedbali doporučení a jejich asociální přístřešek chránil spíše před slunečním svitem než deštěm. Celou noc to kolem nás bouřilo, padaly blesky, ale hra proběhla dobře. Táborníci získali další zkušenosti s technikami přežití v lese. V zásadě se povedl i noční boj na čísla. Velmi povzbudivé bylo nasazení družin, které chtěly hrát a bojovat i za deště.

.

Ráno však již bylo  krásně a tak jsme s neztenčenou silou mohli dohrát naši tradiční velkou hru stylově. Závěrečný boj proběhl o jezera Nachash, tedy místního rybníka. Jediným háčkem bylo, že družiny luštily šifry různě rychle takže docházely postupně a tak vedení bojovalo s meči nepřetržitě hodinu dvacet, umíte si představit, jak asi pak udrželi meč v ruce. Někteří pak pro křeč ani meč z ruky nepustili. Každopádně díky usilovnému boji družiny porazily Efelské símě zaseté do jezera před 500 lety a tak byla připravena cesta pro příchod regentů jak bylo při založení světa výrokem slov Tvůrce předpovězeno

.

Zajímavým vzrůšem byla pak návštěva německých skautů, kteří byli na treku po Moravském krasu.

.

Na večer se celá pospolitost připravila a do toho nejlepšího co měla k dispozici a za svitu pochodní vyrazila na svatou horu k věži Geburah přivítat dávno očekávané regenty. Bylo to mocné a úžasné stejně jako dary, které družiny připravily.

.
Sobota – Neděle 22. – 23. 7. Závěrečný den plný klidu a pohody a odjezd

Fotogalerie den 13

.

I přes velkou porážku armády pána Zla zůstal jeho otrok a falešný prorok zla stále na živu. Opevnil se s posledními věrnými ve své pevnosti. Družiny vyrazily k poslednímu útoku a pevnost po mohutných útocích padla, poslední skřeti byli ubiti a princ Goblin zlikvidován. Tak byl nastolen na dlouhá staletí v zemi Anthropos mír.

.

Celé odpoledne pak jednostlivé skupiny nacvičovaly scénky k závěrečnému táboráku. Ten se mimořádně povedl. Navždy v nás zůstanou neuvěřitelné kreace a forbíny dua Terka_Marťa, kdy se jako červená niť linul šíleně dobrodružný a náročný život royalistek od tábora v mládí až po vzpomínání ve stáří 🙂 Tak dobře jsme se dlouho nepobavili.

.

V neděli jsme pak zabalili, důkladně uklidili tábořiště a připravili pro předání dorostové unii z CB Třinec Lyžbice. Jako cestou na tábor i odjezd zpět nebyl bez komplikací. Autobus měl cestou defekt, pak visel v koloně a tak přijel se skoro dvouhodinovým zpožděním. To nám tak nevadilo, protože jsme přečkali intenzivní bouřku ještě v táboře. Přestože po cestě zpět již neměl autobus komplikace, tak byly děti v pořádku a v klidu předány až v 17:15. To nám však nevadí, protože jsme zažili mimořádný a skvělý tábor. Těšíme se již na nový, který začíná 8. 7. 2018. to je mimochodem méně než za 365 dní!