18.11.2022

Podzimní Tábor 2022

Hraničářův učeň – Ledová země

16.-20. listopadu 2022

Vodácká základna Royal Rangers MSK | Marína Jonáš, přehrada Žermanice

Den 1 – únos Willa a Evanlyn Skandijci

Fotogalerie dne prvního zde

Památného léta tohoto roku při bitvě u rybníku byl Will unesen loupeživých Skandijců. Spolu s Haltem jsme se vydali do pronásledování skupiny. Po dlouhém a strastiplném putování jsme dorazili až k břehu velké moře Žermanického. Slota, že by ani toho chudáka psa člověk nevykopl ven, déšť pár vloček sněhu a bláto. Žel, přišli jsme příliš pozdě. Loď byla již daleko od břehu a mocné ruce dvou Skandijců mohutně zasekávali vesla chudáci Will s Evanlyn ani nepípli. Stáli jsme v dešti na břehu a slzy zlosti a smutku nám kanuly spolu s kapkami po tváři. Avšak, věrni slovu písma svatého “ což pak na Tebe mohu zapomenout, což bych se tě někdy mohl zřeknout“ jsme za Willem do černoty volali „ma Tě najdeme i kdybychom celý svět měli přeorat, dříve nebo později pro Tebe příjdeme!“

Večer byl pak drsný. Hraničář Halt se v hospodě opil a urazil smrtelně krále, který jej pak nechal vyhostit. A to spolu i s námi, kteří jsme ve strachu Haltovi neodporovali a tak byli spolupodílníky této urážky. Dostali jsme 12 hodin na opuštění království. Co tedy naposled? Aspoň jsme si večer pořádně zahráli biliár v našem oblíbenému pubu a v očekávání dalších dobrodružství vyrazili na kutě.

Drobná poznámka pro naše drahé čtenáře:

Je nás tady přes čtyřicet duší, Marína praská ve všech leč máme se extrémně dobře ba přímo báječně. Rozděleni do tří družin se střídáme ve službě a k tomu kupa báječných her od zkušeného týmu vedení. Krom speciálního programu, scének a her na zablbnutí (někteří po skandijských vikinzích spíše chraptí :)) jsme měli i krásný večer s písničkami, místní kazatel měl zajímavé slovo na disciplínu a respekt k autoritám, prostě royalovský pobyt jak se patří.

Den 2 – cesta Galicí a souboj s rytířstvem řádu nečestného

Fotogalerie dne druhého zde

Vyhnanci vedeni hraničářem Haltem se vydali hledat Willa a Evanlyn do království Galiků. Cesta v pozdním podzimu v horách nebyla jednoduchá. Do cesty se jim stavěli rytíři stavu sice šlechtického leč úmyslů nečistých až temných. Cesta vedla na vysoký vrchol, který byl dobyt před polednem. Drželi jsme se hesla „chaty vyhořely“. Teplota -1°C, 98% vlhkost, vítr do 3 m/S. Po zdolání vrcholu si všechny týmy na vařičích uvařily oběd a pohrdly místní chatou s hospodou. Jít na hranice možností, rozvijet své síly a schopnosti. Prostě skautská výchova. 💪🏞🔥🥶 Cestou dolů naši poutníci narazili na černého rytíře Deparneiux z Montsombre. Žel, poslední souboj a … prohra. Výprava byla zajata a v poutech odvedena na hrad Montsombre. Naštěstí se v noci podařilo našim statečným Araluenům pomoci lsti z hradu utéci.  Avšak útěk nebyl zcela jednoduchý, bylo třeba přeslstít stráže, část cesty jít po tmě a oslepeni, uplatit strážné lázní a koupelí a další přeroztodivnými úkoly. Další kroky cesty byly nasměrovány směr Skandie. Bylo totiž nabíledni jasné, že v království Galicie žádné stopy po našich unesených nejsou.

Večerní program byl jako obvykle s písničkami a chválami. Tentokráte pod vedením Evy a nově Kulíška, která hrála na ukulele. Sobík si k tématu dne připravil slovo o přátelství a vytrvalosti podle příběhu Ježíše, který vzkřísil svého přítele Lazara. Ůvodní verš pak byl 24 Někdo přátele ke své zkáze, ale některý přítel přilnul víc než bratr. Bible: Český Studijní Překlad (Pr 18:24).  Noc pak byla podkreslena četbou zápisků z pátrání ve Skandii, nikdo netušil, že další den se nejen ocitneme ve Skandii ve fantazii, ale i fyzicky.

Den 3 – záchrana z temnoty Temudžajů

Fotogalerie dne třetího zde

Dobytí tábora Temudžajů

Večer jsme četli jak na Skandii padá sníh a mrzne. Ráno jsme se probudili a fakt, byli jsme ve Skandii. Bůh nám seslal pravé počasí k našemu příběhu. A tak záchrana Willa s Evanlyn byla zcela ve stylu boje v severském lese. Nejdříve však bylo třeba zjistit místo, kde se nachází pochodový tábor Temudžajů. Jednotlivé části GPS souřadnic se nacházely na osmi místech v okolí kde čekaly fikané úkoly s různým stupněm obtížnosti. Mezi úkoly byl kopec, cca 5 kilometrů a časový stres s omezením hodina čtyřicet. Všechny tři družiny vše oběhaly a zvládly aby pak vyrazily dle navigace, patřičně ozbrojeny k zteči temudžajského tábora. Zimní les, bláto a vlezlo a k tomu drsné souboje, kde některé meče dostaly hodně zabrat. Před polednem byl tábor dobyt a naši dva pohřešovaní, Will a Evanlyn byli zachráněni. I Když, zachráněni … Will byl v zajetí držen pod vlivem hřejivé trávy. Bylo potřeba provést detox a léčbu lektvary. Kde je však vzít?

Lektvar aneb jak ukecat domorodce

Léčba a definitivní záchrana Willa se tak trochu zkomplikovala. Od závislosti na hřejivé trávě mohl pomoci jen lektvar ze sedmí ingrediencí, které se na ohni za zimního počasí na břehu jezera jen mohl uvařiti. Leč, kde vzít ingredience? Tady pomohou jen skandijští domorodci! Družiny vyrazili do šera, které se na kraj snášelo s prosíkem o ingredience do léčivého čaje. Neměli peníze, jen nevinné tvářičky a dobré slovo s prosbou. Jak to vypadalo se dá ilustrovat na příhodě:  děcka „mohla by jste nám dát nějaké koření na čaj?“ Babka ve vratech stavení „mám, dám. Nicméně odkud jste?“ děcka „z Maríny dole na přehradě“ babka „aha, ti skauti, že jo? Tak já vám něco dám. Ale vyřiďte tomu vašemu veliteli, že vás má řádně živit, aby jste po vesnici nechodili žebrotou …“ 🙂 Ingredience se sešly a byly vskutku velmi, velmi originální. Zvláště souprava na svařák těžce závislému Willovi jistě přišla vhod. Ať tak či onak, po intenzivním průplachu žaludku, střev i ledvin se postavil znovu na nohy a ožil již přítomným pohledem, bystrým úsudkem a normálním chováním. Zaplať Pán Bůh za to!

Večerní program

Večer tentokráte hudebně měla na starosti nové dvojice Kulíšek a Standa a šlo jim to. Téma večera bylo přišel osvobodit zajaté. Petr měl moc pěkné slovo se veršem na konec 23 ,Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno prospívá. ,Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno buduje. 24 Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého Bible (1 Co 10:23–24). Následné modlitby za nemocné a služba mladým lidem byla jedna z nejlepších večerů za poslední dobu. Důvěra, přátelství i možnost poradit a povzbudit, to je mocná věc a něco, čeho si v našem royalu velmi vážíme.

Noční diverzní akce proti koloně Temudžajů

Halt přišel po večerním programu s poznatkem, že se invazní armáda dala do pohybu. Je možné je poškodit a zpomalit postup do Skandie. Jak? Podobně jako naši přátelé na ukrajině kteří ničí zlotřilým Orkům zásobovací trasy a centra i my jsme se rozhodli narušit logistiku. Parádní noční hra na závěr dne: plížení, tma a vrzání sněhu, stráže u svíček a svit kuželů baterek. Skoro jako na letním táboře. Kdo nezažil nepochopí, ale může jen bledě závidět.

Den 4/5 – Záchrana Skandie bude žít v legendách národů

Fotogalerie dnů čtvrtého a pátého je k nahlédnutí zde.

I když se nám podařilo zničit kolony Temudžajského vojska, ráno se ukázalo, že jejich vojsko větší než by se zdálo. Došlo na dávné proroctví o tom, že se z východu zvedne vojsko a jako rudé kobylky napadnou naše národy a pokusí se je podrobit svým orientálně despotickým vládnutím kde hlas jedince nemá roli ani význam.

V předtuše otce všech bitev jsme se rozhodli ponejprve tužit svá těla. Venku bylo krásných -3°C a nízká vlhkost vzduchu, ideální prostředí pro ranní běh a cvičení. Následoval výcvik v meči i luku. Odpoledne jsme pak na pláních před hlavním městem čelili neuvěřitelné přesila, která se zdála nezvládnutelná. Avšak sama prozřetelnost jak někteří říkají, my spíše vůle Boží a jeho přízeň pro napadený národ nám umožnila aby na vrcholu litého boje byl Temudžajský velitel zasáhnut šípem a bitva pro nepřátele se otočila, neboť tam kde není vedení není ani řízení a porážka vystoupí ze svého stínu.

Večer pak byl slavný, radovali jsme se a veselili, byly vyvedeny příslovečné sudy Kofoly a dobrot, hráli své oblíbené deskovky. NA úplný závěr nás pak svým zamyšlením potěšil Giorgo s tématem o následování Pána všech pánů.

Neděle:

Úklid, vyklízení základny a slavnostní nedělní bohoslužba pod vedením Matyho, který moc pěkně shrnul poslední dny naplněné dobrodružstvím a společným časem. Ani jsme se nenadáli a o polednách jsme vyrazili vstříc každodennímu životu. Ne však na dlouho, další výpravy již volají a zima slibuje nejedno dobrodružství.