Central European Camp

Kdy: 11.-26.7.

Kdo: od 12 let

Zodpovědní vedoucí: Ondřej Kocián (+420 732 634 144)

Fotogalerie akce ZDE

Sobota

Zatímco mnozí ještě možná pospávali v krásném sobotním ránu, skupina Rangerů z 42. přední hlídky už nedočkavě přešlapovala na svinovském nádraží. Důvod byl prostý. Dnes začíná CEC – Central Europe Camp. Jedinečná a nová akce, která po vzoru již tradičních velkolepých Eurocampů přivítá Royalisty z různých končin. Tuto událost měli pod palcem Češi a zorganizovali ji na bývalém vojenském letišti ve středočeském kraji nedaleko Milovic. Letištní plocha, která byla v minulých letech dějištěm hlavně festivalů elektronické hudby, přivítala tentokrát naprosto odlišnou akci. Něco přes 300 Čechů, 200 Poláků, okolo 70 Maďarů, 16 Rumunů a 12 Slováků, tedy přibližně 600 účastníků z mnoha předních hlídek se sjelo na jedno místo, aby si užili bohatý program, společný čas, načerpali nové nápady a inspiraci pro své hlídky, poznali nové lidi a oslavovali našeho Pána.

Po lehkých peripetiích s přestupem v Praze jsme v odpoledních hodinách dorazili na místo i my. Naše hlídka se akce zúčastnila v počtu 13 lidí. Někteří nejen jako řadoví účastníci, nýbrž jako dobrovolníci v technickém či mediálním týmu. V parném odpolední jsme pak museli na holé louce vybudovat vesnici, kterou jsme po zbytek campu obývali. Byli jsme spolu s několika dalšími českými hlídkami seskupeni do vesnice Morava. Kromě stavby stanů bylo potřeba zbudovat vstupní bránu s vlajkou, hangár, nebo třeba prostor na umývání nádobí. Naši členové přiložili ruku k dílu a v praxi si tak vyzkoušeli své táborové znalosti uzlů, vazeb a práce se dřevem. Prvním oficiálním bodem programu byl společný večer, kdy se všech 600 účastníků poprvé seskupilo před stagí, proběhlo oficiální zahájení, zdravice velitelů jednotlivých národů i představitelů regionální politiky, díky jejichž vazbám na Royal bylo možné tuto akci na letišti vůbec uskutečnit, vztyčení vlajek, slovo a chvály. Po večerním programu jsme pak měli možnost strávit společný čas v naší vesnici kolem ohně.

Neděle

Pokud si naši Royalisti po červencovém táboře oddechli, že o kuchyňské službě nyní téměř celý rok ani neuslyší, čekalo je nepříjemné vystřízlivění. Přestože jídlo jsme měli po celou dobu campu zajištěné, bylo jej třeba dopravit do vesnice, připravit k výdeji a rozdistribuovat mezi hladové strávníky a prázdné nádoby zase odvézt. Pro neděli se těchto povinností zhostila právě naše hlídka pod taktovkou naší nepřekonatelné a legendární táborové kuchařky Radky. Výdej tak proběhl precizně a bez jakýchkoliv problémů, takže se táborníci mohli soustředit na body nedělního programu.

Po snídani bylo každý den na programu ztišení v jednotlivých vesnicích. V neděli si jeho organizaci vzali na starost Royalisté z Ostravy. Standa opět ukázal, proč mu právem patří titul hlavního kytaristy na našich akcích a zahrál několik chval a Marek si pro nás připravil inspirativní Boží slovo. Dopoledne byly na řadě již tradiční workshopy, kdy si každá vesnice připravila několik aktivit, které si všichni táborníci mohli vyzkoušet. Nabídka byla vskutku pestrá – vyrábění všeho druhu, od náramků až po modely letadel, výuka tradičních tanců, LARP, bungee-running, to jsou jen některé z mnoha. 

Odpoledne pak přišla naprostá novinka – Ranger’s got talent! Ano, i mezi Rangery je spousta lidí s nepřeberným množstvím talentu a toto odpoledne toho bylo důkazem. Od 19 účinkujících byla k vidění spousta pěveckých a instrumentálních vystoupení, taneční kreace, gymnastika, kouzelnická show nebo třeba hasičské představení. Šestičlenná porota, ve které zasedla i moje maličkost, přísně zhodnotila všechna čísla a určila vítěze, kteří byli vyhlášeni a oceněni na večerním programu. Kromě vyhlášení nás večer čekaly již tradičně chvály a slovo, které si pro nás tentokrát připravili naši polští sousedé. Kromě toho jsme mohli shlédnout také videa z uplynulého dne, na kterých se velkou měrou podílel i náš Jirka, dobrovolník v media týmu. 

Pokud byste chtěli ochutnávku těchto videí a fotek z campu, určitě mrkněte na oficiální Instagramový účet akce: https://www.instagram.com/rr_cec/

Pondělí

V pondělí bylo dopoledne opět na programu ranní ztišení v naší vesnici Morava. Poté přišel čas na netradiční sporty. Pokud s námi jezdíte na tábor nebo alespoň čtete táborový deník, určitě víte, že Royalisté si libují v netradičních a málo známých sportech (např. lagori nebo indiánská házená), oproti kterým je naše veleoblíbené ringo totální mainstream. Dopoledne tak měli táborníci možnost si vyzkoušet sporty, na které někde jen tak nenarazíte. Zmiňme kupříkladu populární indický sport Kabaddi, v českých skautských oddílech známý spíše jako Hutututu nebo polský Bobik, který jsme dříve hrávali i na našich táborech pod názvem Blbec.

Odpoledne přišla na řadu soutěž, kterou znají účastníci našich českých Rangercampů velmi dobře – Champion Ranger. Týmy po třech členech se utkaly v klasických RR disciplínách: biblický kvíz, vázání uzlů, vytrvalostní běh a přepalování provázku ohněm rozdělaným na max. 3 sirky. Poslední jmenované stanoviště trochu zhatila vydatná přeháňka, která nakrátko zahnala všechny soutěžící do úkrytu, přesto se některým zkušeným týmům podařilo rozdělat oheň i na promáčené zemi a bleskurychle provázek přepálit. I přes nepřízeň počasí se tak podařilo soutěž uskutečnit a odhalit, kdo má nejlépe nacvičené dovednosti, které se snažíme v Royal Rangers budovat. 

Večer přišel na řadu opět tradiční společný večerní program a poté se po 22. hodině stejně jako předchozí den rozběhly kavárničky. Koncept známý ze všech českých i mezinárodních RR akcí jsme přenesli i na CEC. Ve vesnicích táborníci připravovali sladké i slané občerstvení a nápoje, zpívaly se písně a každý měl možnost procházet jednotlivé vesnice, poznávat nové lidi, ochutnávat nejrůznější dobroty (nouze nebyla o palačinky, langoše, popcorn, chléb se škvarky a kvašáky a mnohé další laskominy) nebo si jen užívat přátelskou atmosféru.

Úterý

Jestliže pondělí bylo dnem nejdeštivějším, úterý bylo dnem nejchladnějším. Tuto změnu počasí jsme však všichni po nedávných vedrech uvítali. Dopoledne se neslo ve znamení každodenního ranního ztišení a pokračujících workshopů. V mezičase mohli táborníci zavítat také do centrálního stanu, kde se po celý camp nacházelo posezení s možností zapůjčení deskových her, RR obchůdek s prodejem triček, nášivek a jiného zboží s RR tématikou, a především všemi oblíbený kiosek s nápoji a občerstvením. Hitem campu se stal především kávovar, u něhož se v kteroukoliv denní dobu stály dlouhé fronty a také výčepy s vynikající bezinkovou, grepovou a mangovou limonádou za bezkonkurenční ceny. Netrvalo dlouho a brzy se účastníci campu rozdělili na tři nesmiřitelné tábory, dohadující se, která limonáda je nejlepší. Za naši redakci jednoznačně bezinka.

Odpoledne se uskutečnil týmový Puzzle hunt. Jednalo se o běhačku-šifrovačku v okolí areálu, jejíž specifikem bylo, že se do ní účastníci přihlašovali jako jednotlivci a týmy pak byly organizátory namíchány napříč hlídkami, národy i věkovými kategoriemi, aby si účastníci mimo mozkové závity procvičili také schopnost kooperace s cizími lidmi a znalosti angličtiny (případně znalosti univerzálního světového jazyka – rukamanohama). Večer jsme se jako každý den sešli u stage, kde jsme shlédli fotky a videa z uplynulého dne a užili si do sytosti chvály a Boží slovo. Tím ale program na pódiu nekončil, úterní večer byl totiž večerem chval. Ti, kdo chtěli, tak mohli zůstat a spolu s kapelou chválit písněmi Boha. Zde se sluší udělat zmínku o hudebnících. Těmi se pro celý camp stala česká kapela Momentum Lovers, která nás každý večer zásobovala přívalem světoznámých worship songů, které dokázaly strhnout celé publikum a otevřít srdce každého z nás.

Středa

Poslední campový den ovládly sportovní turnaje. Po ranním ztišení ve vesnicích se na hřištích po celém areálu rozběhla sportovní klání v ringu, volejbale, fotbale a LARPu. Naše hlídka bohužel nemohla v žádném sportu postavit kompletní ostravský tým, jelikož pravidla vyžadovala alespoň jednu dívku v týmu a naše výprava byla ryze pánská. I tak jsme však mohli zafandit některým našim členům v kombinovaných týmech. Náš sportovec a moderátor Jirka se svým týmem ovládl volejbalový turnaj ve starší kategorii. V ringu se v jednom z týmů jako náhradníci na poslední chvíli představili Čenda s Šimonem. Přestože se jednalo o tým ve starší kategorii (tedy 15+ let) a oběma našim borcům je teprve 12 let, vybojovali úžasné 4. místo a svými výkony nenechali nikoho na pochybách o tom, že ve své vlastní mladší kategorii by neměli žádnou konkurenci.

Turnaje se protáhly až do večera. Ani jsme se tak nenadáli a už jsme se chystali na poslední letošní večerní program. Poslední společný večer jsme si užili se vším, co k tomu patří, včetně tradičně skvělých chval, slova, poděkování všem organizátorům a dobrovolníkům a oficiálního zakončení. Hodně neočekávané zpestření posledních dvou večerních programů nám nabídla Armáda ČR, která oblast letiště stále čas od času využívá pro vojenská cvičení a jedno takové se konalo právě ve večerních hodinách posledních dvou dnů. Táborníkům se tak naskytl neobyčejný pohled na příslušníky českých ozbrojených sil, slaňující z vojenských vrtulníků kroužících přímo nad našimi hlavami. Poté následovaly poslední kavárničky. Tentokrát se ve vesnici Morava činila i naše hlídka a naše vařené kukuřice přelité máslem a horký švestkový punč jednoznačně zabodovaly u návštěvníků z celého tábora.

Čtvrtek

Jako lusknutím prstu uběhl celý camp a již nastal čas domů se navrátit. V noci si ještě někteří táborníci stačili užít trochu adrenalinu. Již v noci na úterý si totiž naši polští kolegové neodpustili trochu toho tradičního royalovského dobrodružství – většině ostatních vesnic odcizili vlajku, a dokonce se jedné vesnici pokusili zbourat bránu. Byli však přistiženi noční hlídkou a odkázáni do patřičných mezí. Táborníci z Česka a Maďarska si však tento naschvál nenechali líbit a v příštích dvou nocích po celém kempu odstartovaly pokusy o odplatu. Poslední noc tyto útoky přerostly málem až v otevřený boj, protože mnohé vesnice nehodlaly dát svou kůži a vlajku lacino. Naštěstí nikdo nepřišel k úhoně a veškerá kořist byla ráno navrácena původním majitelům. 

Dopoledne se již neslo ve znamení spěšného balení a bourání campu tak, aby po nás zůstala opět jen holá louka. V 11 hodin dopoledne jsme tak opět již seděli ve vlaku, tentokrát mířícím opačným směrem a nezbylo nám nic než vzpomínat na všechny krásné chvíle a zážitky uplynulého týdne. Hry, sporty, písně, táboření, kavárničky, studené sprchy, ToiToiky, bezinková limonáda, ale i nová přátelství, společenství a Boží přítomnost, to vše byl Central Europe Camp 2026. Loučíme se a vidíme se třeba za dva roky na Eurocampu ve Španělsku.

Ondřej Kocián – Velitel Ostravské výpravy