Každá legenda má svůj původ v pravdě a každý příběh někde začal …
Úterý
Jak jej charakterizovat – je po NVT a všech pět účastníků včetně velitele odpočívá, tedy spí. V Sedm večer přijíždí větší část juniorů a vedoucích. Ubytování, noční sněm u ohně a první noc pod hvězdami. Letos hvězdy ještě svítí, úplněk je až za týden a měsíc tolik něsvítí.
Středa
Ráno začalo ikonicky, vyběhli jsme na první tréning do Sloupu a zpět a to včetně velitele. Perfektních sedm kilometrů s ranní sprchou ve studené vodě nakopne každého. Dopoledne, po skvělé snídani připravené všemi společně, jsme se vrhli na přípravu a úklid hangáru, stavbu sušáků a postavení hradby a hradní brány. Čilí mravenečci kmitali až do oběda, který připravily naše tři bezva juniorky. Radka letos má od kuchyně před táborem pohov 🙂
Odpoledne – hra Africká královna: srpen roku 1914 v hloubi afrického pralesa gdesi v Belgickém kongu. Křesťanská mise je ohrožena postupem německé koloniální armády. Poslední přeživší se vydávají na dlouho cestu divokou řekou plnou peřejí a dravé zvěře na jezero na jehož druhém břehu jsou britské jednotky a záchrana … Tolik libreto jako úvod k nové hře, kterou jsme testovali. Dvojici, které by přirozeně se nespárovaly musely vytvořit loď a vyrazit na cestu s překážkami a úkoly s finále v rybníce. Zážitkové psychohra pro juniory na předtábor. Večer první táborák se zpěvem a novou kapelou Giorgo@Štěpi (violoncello a kytara – fakt husté).
Čtvrtek
Ráno nás přivítalo deštěm a pořádnou bouřkou, nicméně z nálady nám to nic neubralo. Během dopoledne jsme prováděli odborné činnosti na tábořišti a tak trochu blbli. Zvláště povedené bylo vytažení luků a šípů a vyzkoušení bojových možností nových zbraní vonících novotou.
Odpoledne přijeli s kidy rodiče na dvě noci a návštěvu tábora. Zrovna ve chvíli kdy jsme se chytali v maskáčích, pomalováni vojenskými barvami na Sloupské Hunger Games (SHG). Co naplat, na nic si nehrajeme, žijeme život jaký je a proč nepřiznat, že kluci i holky běhají po lese a utužují se v bojových hrách. SHG se mimořádně vyvedly, napětí, očekávání, tlukot srdce, pot i únava z lovu jeden na jednoho. Dvě hodiny skrývání i lovení na kopcích nad táborem v podvečer s omamnou vůní lesních pasek a hukotu větru ve vrcholcích vzrostlých buků.
Večer jsme měli moc pěkný společný oheň s chvalami, folkovými písničkami a zamyšlením na téma přátelství Jonatána s budoucím králem Davidem. Večerka v 22:00 na lesní roh byla jen tečkou za skvělým dnem. Je fakt, že někteří ještě seděli a kafrali u ohně až do půlnoci, nicméně v noci byl klid a pokoj, neboť v Hospodin dává klidný spánek a pokoj našemu táboru.
Pátek
Drobný mlhavý déšť nezabránil rannímu klusu do Sloupu avšak jen pro některé. Většina členstva pochrupovala a vstávala na zvyklou devátou hodinu ranní či spíše dopolední 🙂 Než přešel déšť, Lucka Malá, expertka na malované kamínky nás provedla zajímavým workshopem technik malby na kamínky. Mnohé tato zajímavá technika zaujala a možná připoutala k tisům dalších nadšenců vyměňujících si kamínky na nejroztodivnějších místech naší země.
Následné dopoledne jsme dokončovali některé činnosti pro velký tábor. Opravili jsme kuchyně, postavili hřiště a dokončili bránu a k tomu milion činností. Mezi nimi čnily nové stojany na lukostřelbu (díky za spolupráci taťkům, kteří přijeli s dětmi), které jsou vysoce odolné a konečně nespadnou i při jen minimálním větru. Rodiče po obědě vyrazili s kiďáky na výlet do Punkevních jeskyní. Dle našich zpráv byly děti nadšeny rodiče také. Aby také ne, když se podařilo zamluvit lístky na lodičky a kompletní prohlídku, jeli vláčkem a zpět lanovkou. Dovolená jak má být. Velitel mezi tím odskočil na pozvání vůdce 8. oddílu vodních skautů Praha na tábořiště pod Křížem. Dohodli vzájemné přepady táborů za rozumných podmínek bez braní zajatců a dalších nepříjemných propriet. Dyymonův tábor se pokusíme přepadnout již o sobotní noci. Junioři se kasají, že mají dost sil a schopností, no, uvidíme.
Oběd – proč nakupovat drahé polotovary, stačí nakynout těsto a ručně si vyrobit povidlové a jahodové knedle. S polus knedllíky plněnými uzeným a se zelím ze včerejška jsme si smlsli. Jídlo lepší než od našeho dvorního dodavatele a to je co říci a konkurující našim babičkám a maminkám. Je dlužno říci, že aktuální tým vedoucích je schopný na všechny strany včetně vaření.
Odpoledne jsme kopali a připravovali Setonův hrnec. Vykopat díru, rozžhavit kameny dvě hodiny do předu, pak následně spolu s masem na dvě hodiny do země. V sedm večer jsme všichni zasedli k slavnostní hostině a porovnali čtyři pečená masa. Společný oheň a povídání o tom co vše jsme za dlouhá leta prožili na táborech nechalo v rodičích určitě nesmazatelnou stopu. Ostaně jsou skvělí, s malými dětmi na stanovém táboře a při docela chladnu to obdivuhodně zvládají.
Sobota
Ranní vaječinka a oslava narozenin Štěpána Malého. Drobné radosti v přípravě těsně před rozjezdem tábora – stavba věže s pracovnou barona Haralda, ladění kostýmů, malování desky s nápisem tábora na bránu a další kratochvíle.
